Vánoční Dráždany- pořádná dávka emocí

V úterý 4.12.2007, (svátek měla Bára-všechno nej:-*) prožili lidi tento den dost odlišně, někdo si šel stávkovat, další spal, někdo šel dělat bugr na nábřeží, někdo ho prožil docela obyčejně s učenim a někdo jel za Prahu, nebo do Prahy a já do Drážďan s rodinkou...

Původně jsme měli jet vlakem, ale to bych rezignovala, nejen kvůli tomu, že bychom tam dorazili s tak 2hodinovym zpožděnim, páč českejm dráhám se nedá věřit, věřte mi. Každodenní cestu s nima rozhodně nemůžu nazvat klidnou a pohodovou beze stresu, že přijdete pozdě, páč ne nazarmo mají zkratku ČD ( "Času Dost") a tak jsme se rozhodli pro variantu lepší a to jet autem!

Cesta docela ušla ani sem na spolubratry a sestry nemusela řvát, ať sou zticha...Hned první tensigová emoční dávka byla, když jsme jeli kolem Řípu :-)! Když jsme už projížděli Drážďany, první co jsem viděla byl ten legendární mekáč, do kterého hned slováci, ale nejen oni, vlezli při kulturně zaměřeném rozchodu :-D! Zaparkovali jsme hned u "bílé" katedrály, před kterou jsme měli tenkrát koncert...Výstup byl přesně jak jsem předpokládala,

Jáchym: "Mami, mně je zima, mami, kde mám rukavice?(do toho jeho úmorný kňučení)

máma: "Puč si adélininy"

Adéla(současně s jáchymem): "Nee, mami, ty sou moje, ne ne ne"

Jáchym(současně s adélou): "Nee ty adélininy nechci, mami mě je zima"

, po vyřešení toho problému, který se vyřešil jenom slovy, protože si Jáchym zapomněl ty rukavice na lavičče, následovala druhá etapa

Jáchym: "A .tati. kdy už pojedem domu?" a tak dál atd :-D

No musela sem se jenom smát, páč sem to předvídala...

Pak jsme se šli kouknout na ty trhy, no čekala sem něco většího a magičnějšího, ale pro pocit zmrzlého turistu to vánoční atmosféru navodilo! Dala jsem si svařák, byl fakt dobrej (s černorybízovou příchutí), a hned mi bylo líp :-D Pak už den probíhal docela normálně, Kuba dostal několikrát seřev a pak i facku od Jirky, kterému mu docházeli nervy :-D načež se na něj máma nasrala, že zato Kuba nemůže, co dělá, ale pak jí štval taky, tak mu oznámila, že už se ho víckrát zastávat nebude, že si toho ani neváží.....

No po pochůzkách jsme se pak rozhodli, že už pojedeme...naposledy jsem se ohlídla za "bílou" katedrálou, ale vzpomínky na cestu do dánska vzala s sebou:-)

Cesta zpět byla o něco lepší, protože byla tma, snažila jsem se spát....pak jsem sestře rozbila discman :-D páč sem tam šmátla na něco a dobr, nehrálo to, tak jsem jí to dala jako co s tim je a nenápadně se zeptala, co je to černý(na co jsem šáhla) a ona :"to je snímač, na to nešmatej" :-D :-D no nakonec to nák opravil brácha...

Když jsme dorazili domu, vyvrcholila celodenni únava, když se mařena zeptala do obecenstva, jak se vám líbil výlet jáchym odvětil: " No ani moc ne" a máma se dosrala už úplně, aby toho nebylo málo, ten degen kuba, mi zase kopnul míč na stůl, tak sem ho seřvala a on šel kopat dolu, kde srazil mámě kytku, což byl vrchol všeho...snad ani nebudu pokračovat, co následovalo...

Když dnešní den zhodnotím pro svoje vnitřní pocity, výsledek je kladný, páč jsem si konečně uvědomila, přítomnost Vánoc, která se neuvěřitelnou rychlostí blíží.....

" A já bych je do těch Drážďan nahnal všechny a povinně!"

Kráva krávě, tele Áňě, Áňa krávě, tele krávě, ...

Blíží se čas Vánoc a k tomu patří úklidy, schon, vánoční výzdoba ulic, vůně svařáku, zmrzlý dětský hlásek zpívající na ulici koledy, vánoční melodie linoucí se z houslí těch vzdělanějších houmlesů, hnědá břečka na chodníkách, která má reprezentovat sníh a taky dárky...


...no jo dárky, jenže ty se neseženou samy. Předešlý roky jsem víc jak polovinu dárků měla už v říjnu a v listopadu jsem jen doscháněla ten zbytek a sem tam jsem něco ještě sehnala v prosinci, páč s mojí početnou rodinou a kamarádama to neni 3-7 dárků ale tak něco přes 20, a pak jsem si Vánoce pokaždý docela beze stresu užila a nechápala jsem jak se někdo stresovat může, když přece neni problém ty věci udělat dřív. Teď se tomu mínění můžu jenom smát, páč je 1.12., má začít klidná doba adventní a já vážně nemám ani jeden dárek :-P


Představa že budu dospělá a teď bych ještě měla uklízet celej barák, píct cukroví, chodit do práce, obstarávat děti atd. no měla bych začít asi trénovat :-D No ten úklid sem zmákla naštěstí už předminulej tejden, při příležitosi přestavování patra, tak aspoň to....

!!! Tak nám všem přeju klidnou přípravu na svátky vánoční !!!!

HIV, sex a vztahy kontra tohle zkažený POKOLENÍ

Dneska jsme měli ve škole asi 2,5hodinovou přednášku na téma "HIV, to je tvoje volba" s podtitulem "sex, vztahy a AIDS..."

Přednášející byl kněz jménem Tomáš Řehák a byl fakt drsnej :-D tak třeba na to téma sex neměl žádný svatý řeči, že sex je špatanej a ať to neděláme, ale myslim si že těm lidem co si mysleli, že když to ještě nikdo nedělal, že je debil, že je to donutilo tak neagresivně a samovolně vlastně nad tím, svým míněním zamyslet, že je to přeci jenom trochu blbost, páč to je každýho věc a rozhodnutí, a že kdyby se to zachovávala věrnost tak by teoreticky HIV a tím pádem i AIDS ve světe vůbec nebylo!

Na téma HIV a AIDS nám vyprávěl plno příběhů, které byly že života a když nám ukazoval fotky těch lidí a vyprávěl nám jejich příběhy, jak se nakazili a jak tu nemoc nesli a na konci toho každýho příběhu pronesl dycky větu "...ale ten/ta už je taky po smrti..!" člověka to přeci jenom donutí nad sebou a nad světem přemýšlet.......

Těch příběhů nám vyprávěl desítky, tak třeba o jednom klukovi (Martinovi), kterému táta zakázal jít na střední školu a chtěl aby šel na automechanika a rovnou se začal živit, Martin ale nechtěl a zkoušky na střední udělal a dostal se, když to doma řekl táta no spíš otec (páč mi přídě lichotivý tomu chlápkovi řikat jeho táta) ho vyhodil z domu, prostě natvrdo ho vykop...tak Martin žil pár dnů, týdnů na ulici, po parcích a chodil se mýt na nádraží, tam chodil pravidelně a za čas si ho tam všimnul jeden chlap a ho oslovil, zeptal se ho jestli je bezdomovec a jak se mu to stalo, on mu svůj příběh řekl a hodný pán mu nabídl pomoc. Nabídl mu, že může jít k němu domu, umýt se tam, najíst se, napít...Martin tuto nabídku přijmul, no ono kdo by v takové situaci ne...Šel k němu domů. Když se myl, hodný pán mu mezitím připravil jídlo a pití. Do pití, jak Martin viděl, mu ale něco nasypal. Když se najedl a napil prášek začal působit. Uplně ho omámil, ale pouze jako znehybněl, že nemohl ovládat tělo, ale vnímal přesně co se děje. V tomto stavu ho hodný pán znásilnil a pak připoutal, ráno ho tam takto nechal a zamknul. Po nějakém čase, když už přicházelo tělo k sobě se z přivázání dostal a utekl oknem. Ale začal se bát jestli náhodou hodný pán neměl v sobě třeba i k tomu všemu virus HIV+, a tak šel k lékaři, aby mu udělali testy, ale testy na HIV se mohou dělat až po 3 měsících, takže mu řekli, že si bude muset ještě počkat. Čekáni nebylo rozhodně milé, ale výsledky už vůbec ne, nakazil se! Myslím, že i za tímto příběhem byla fráze "..ale teď už je taky po smrti..."

A ještě jeden příběh, teď zas o holce, která byla jednou v pátek na dýze a tančila tam s ňákym typanem, no tančila a tančila, až to tančení bylo takový zajímavý a typan jí nabíd jestli nechce jít ven...Ona brala prášky, tak si řekal jako proč ne. Když už byli venku, tak se ho ještě zeptala jestli náhodou neni HIV+ on řekl, že neeeee. No tak mu uvěřila, (povzdechnutí) uvěřila mu a vyspala se s nim. Když bylo po všem on vstal a když se oblíkal, řek "Já sem ti kecal, sem HIV+" teď zas neveřila a zeptala se jako ještě jednou a proč ji to neřek a on " Protože bys mi jinak nedala" !!!!! A vrátil se na dýzu. Holka už se tam nevrátila šla domu a celou cestu brečela. Došla si na testy a výsledky byly "nakazila se taky"! Myslim, že i za tadytím příběhem byla nemilá fráze pronešena...

Jo až takovýhle můžou bejt nadrženci sobecký! Fakt moc!

No už to asi dokončim, bylo tam toho ještě mnohem víc...bylo to vážně hodně poutavý a hluboký, pro toho, kdo chtěl! Myslim, že by se nad sebou měli zamyslet všichni ,kdo berou život jen tak na lehko a jsou sobecký k druhejm, jako ten typan!

Prázdniny, naštěstí ne zrovna italské!

Dva dny prázdnin, na základce bych se tomu možná tak vysmála a nebo by se mi na ně ani nechtělo, teď bych za každej takovejhle den snesla ministerstvu možná i list z čelakovský lípy...
Fakt sem děsně ráda, že teď ty dva dny máme, páč to bude neuveřitelný blaho...
Tadyten týden sice nepařil mezi ty nejhorší školní týdny (že by to bylo tim, že byly jenom 3 dny?) ale taky nic moc, nejhorší na tom ale je, že nic moc už to bude pořád, takže bych asi měla posunout moje hodnoty a očekávání asi relativně docela na nízkou laťku, jinak by se mohlo stát, to co už se asi většině stalo, že škola bude to nejhorší místo na světe a vzhledem k tomu, že si myslim, že jsou i horší, tak je čas se nad posunem zamyslet... :-O
Jinak prázdniny budou ve veselém znamení, už jenom proto, že je budu začínat s naší starou petřínskou společností :-D, ve který se cítim vážně skvěle :-)

Takže "Prázdniny VŠEM"

Bude zima bude mráz, kam se čápe kam schováš.....

Jak je známo, čápi nemají rádi zimu, jenže narozdíl ode mě mají to štěstí a maj nezničitelný instinkt pláchnout na jih za teplem a mě nezbyde nic jinýho než si navléct kabát, rukavice a ovinout se do šály a zima je mi stejně...takže tady je taková předgenerálka na zimu :-P!





Evidentně sou asi taky dochvilný jako já a hlídaj si čas odletu ;-)

Zamilování, A.ISAHAKJAN

Tohle je nejhežcí, a aspoň teda pro mě, nejhlubší příběh, který jsem kdy četla, nebo slyšela nebo jakkoliv jinak zaznamenala! Na konci už nechci nic napsat, protože bych vám ten zážitek celý zkazila...je to fakt moc pěkný, ta hlubokost je teda zakořeněna hlavně v tom, že je to realita...

Dva zamilovaní kráčeli přes most, pod nimž se s hukotem valily vlny řeky.

" Mám tě rád," řekl " Dokážu ti to, čím jen budeš chtít. Poruč, abych skočil z tohoto mostu a skočím."
Odpovedela: "O ne, to nikdy nebudu po tobě chtít: bojím se."
" Čeho?"
" Bojím se, že bys to opravdu udělal."

Uplynuly dva roky. Ti dva přecházeli opět pres týž most.

Řekl ji: "Pamatuješ se ješte, že jsme před dvěma lety šli přes tento most? Vzpomínaš si, o čem jsme mluvili?"
" Vzpomínam," odpověděla." Avšak ani dnes to nebudu po tobě chtít: bojím se."
" Čeho?"
" Bojím se, že bys to neudělal."

Nyní již žákem Akademického gymnázia Štěpánská a třídy I.B

Na úvod bych vás ráda seznámila s mojí současnou třídou, která je součástí Akademického gymnázia hl.města Prahy, Štěpánská 22,Praha 1 (nemálo složitej název :-D) je nás tam 32, z toho 11 kluků a zbytek holek, tedy 21. Naše třídní učitelka se jmenuje Hedvika Humlíčková a zdá se mi príma (wow gooda slovo :-D tak na moji retardovanou sestru Mařenu) má, jak nám stihla snad dokonce první den sdělit, 9letého syna, je poměrně mladá a má zajímavý smích, toť asi tak v kostce vše o 1 .B (techická poznámka k foto: tak 1/3 lidí neni skoro vidět, ale jinou zatim nemám), upozorňuji, že nevypadá(naše třída) tak, jak se na první pohled může jevit :-) mám ji ráda a myslim, že je a ještě BUDE super... a Vy, moji bývalí spolužáci, nesmutněte ba naopak :-D mám Vás totiž pořád ráda a myslim, že na většinu určitě nikdy nezapomenu!!

První opravdový školní den dneska 10.9.2007, který poprvé proběhl oficiálně, tedy podle rozvrhu, byl super!Možná to bude tim, že jsme neměli ani matiku ani fyziku a ani chemii:-Dtak ještě nemůžu asi moc posuzovat, páč balvanem úrazu budou právě tadyty 3 nosiči smůly...
K rozvrhu, myslim, že máme nejlepěí rozvrh vůbec co jde, je fakt naprosto dokonalej a i já jsem na něm ještě nenašla žádnou chybu máme 7, 7, 7, 7, 6 z toho každý pondělí od 9hod a 7. hod hodina končí už ve 14.00 (devátá zde končí už v 15.40 což je sice príma :-D ale zas po 5. hod máme už jenom 5minutový přestávky...

Tak asi bych to ukončila tím, že mám skříňku s Edou :-* č. 188, docela dobrá :-D

Festival, který přebýval v odéru pochybností a přesto byl vyvlečen na světlo existence, NATRUC!

18.8.2007

(obr.není autentický, jedná se o záznam ze starších let)

No prostě to byl super den se skvělejma lidma, s úžasnou hudbou, radostnou náladou, příznivým počasím, trošku komickým odvozem a dobrým koncem!

Napsala bych sem toho ráda víc, ale prostě mám takovej blok, že když se mi fakt něco děsně moc líbí tak mi přijde, že když o tom mluvim nebo píšu, tak že to stejně ztratí to kouzlo a pro ostatní to pak stejně nevyjeví tak jak má a to mě pak štve nebo mi je líto....ale jak jsem sem začla psát tak ty menší věci se naštěstí už vyjadřovat učim, ale ty větší mi prostě ještě moc nejdou, tak snad časem :-)

Podivuhodný stav nebo doživotní změna?

Ačkoli by, ještě tak před měsícem, byla tato otázka absolutně nereálná až k smíchu, dnes je reálná a k údivu!Otázka se týka mýho citu (žeby i lásky?) ke zvířatům!
Tak od prvnho kulatého výročí (10) se ve mě začala uhnizdovat neláska někdy i značný odpor:-D ke zvířatům, zvláště pak psům, koňům a kočkám....u koňů se nic nezměnilo, furt je nesnášim :-D Ale zato u těch zbylých dvou jo, a dost! Za to šechno je zodpovědná Maggie, takže svý poznámky a narážky kdyžtak adresujte jí...

Když sem ji poprvý uviděla, byla sem k ní stejně odměřená jako ke každý jiný čičině, ale jak u nás byla víc a víc, začala sem na mě pozorovat něco jinýho a divnýho. Přestalo mi vadit, že je:-D, že mi chodí okolo nohou, přestala sem se bát jí nosit a brát, dokonce sem její přítomnost vyhledávala víc a víc, až sem zjistila něco šokujícího, že ji mám (asi jako fakt) RÁDA....a jakoby to nestačilo začal se ve mě rýsovat další divnej pocit, když jsem šla po ulici a někde u mě byl pes, připadalo mi, jakobych se ho už bála míň a pak jsem vyzkoušela i pár pokusů, jako jestli si to jenom nalhávám nebo ne, ale i Honzův pes Danny( ale právě že nejen on) ukázal, že už to bání a nenávist asi opravdu vyprchává!

Je to dost divný a ty co mě znaj si asi pomyslej (a některý už i dokonce myslej), že sem se zbláznila, jediný co jim na to můžu odvětit je "jo kruci máte pravdu!".

Třeba se to za chvíli zlomí už dočista a nakonec ze mě bude milovník psů a koček :-D život je fakt jokař:-D

Sekuriťáci sou svině (aspoň některý) a konec prvního pracovního týdne

Po prvních dvou dnech, bylo všechno v poho, sekuriťáci, práce, koše, odpadky v nich a tak se člověk docela i na třetí den těšil, ale co se nestalo...
...hned jak sem přišla, první co bylo, byl tam zas ňákej jinej sekuriťák, tak sem poprosila o sešit, kterej ještě nebyl připravenej(páč sem tam byla jako první :D) no tak se mě jako zeptal kdo vůbec sem a co tady chci, tak sem mu to vysvětlila, pak tam přišel další(toho už sem znala-takovej tichej a nenápadnej) a ňák mu řek za koho tady sem a že sem to já, která jako nezamkla tu jednu kancelář, tak se tam do mě pustili voba dva, že to teda jako ne, že pak sou s tim strašný problémy, musej se sepisovat protokoly a blabla
(btw. fakt si nejsem vědoma toho, že bych kancl číslo 1014 nezamkla, ale prej si stěžovala ňáka kancelářská krysa, která tam maká, tak sem jim tam toho prachu ten den moc neuklidila, doufam, že to taky nepráskne :D)
Tak po sprdunku sem se teda odplazila pro věci na to, sotva to šechno vynesu a zamknu vyjde z technicky(tam kde byl ten sešit) ten první sekuriťák jako "slečno, a co ta vaše taška, to tam jako necháte blablabla?" (minulej den mi tam ještě náky týpci nabízeli kafe a s taškou řekli "jasně, jasně klidně si ji tu nech) tak sem mu řekla, že sem si ji tam jenom odložila a že minule mi to dovolili a on žačal kecat něco, že sem snad zamilovaná (ještě aby ne:-D) podle tónu bylo evidentni, že to nebyl kompliment, ale poukázání na to že sem mimo, hm!
Ale naštěstí je tam i jeden hodnej sekuriťáček dědoušek, kterej mi dycky popřeje hodně zdaru do práce a šťastnou cestu, když du pryč, ale bohužel tam neni furt :-(

No jinak konec prvního pracovního tejdne byl docela vopruz, byly tam ňáký problémy s odemykánim a zamykánim kaclů, ale tak nakonec sem to měla přesně do 2hod šechno skončený...

Překlenula sem polovinu mý brigády a teď už to bude jen kratší a konec!

Zneužívání mládeže aneb moje brigáda

Tak asi tak nějak by vypadá moje brigáda za pomoci obrázků :-D takže i negramotní by mohli pochopit oč jde!





Moje pracoviště (to zní docela drsně :D) je v budově úřadu Středočeského kraje, já uklízim v prvním patře v oboru sociálních věcí pro Prahu 5 :D Když jsem tam přišla, abych se zapsala (protože pokaždý když se tam příde, musí se jít zapsat k sekuriťákovi do takovýho bločku kdys přisel a odešel, no samozřejmě tam neměli moje jméno, takže s tim byly chvíli problémy, ale pak se to vyřešilo a dobrý.) Pí Kalinová, co to tam má šechno na starost, mi ukázala, kde mám na tu práci věci a dala mi od toho klíč (kterej v žádnym případě nesmim ztratit (ňák mi ta věta připomíná legendární Tádův klíč od kostela :D) no a pak mi ukázala kontejnery kam mám vysypat na konci šichty odpadky, naštěstí byla milá a slušná, takže tohle bylo v pohodě :-)

Mám na starost celkem 19 kanceláří + zasedací místnost ( a záchody), musim vyníst koše, utřít prach, otřít kliky a vyluxovat (ale to se nemusí dycky, pac zam neni pokaždý bordel), nejvíc práce asi zabere hledání klíčů :D páč šechny klíče sou na jednom kolečku (asi kromě 4, ty jediny sou popsaný) a musim prostě pokusem šechny zkoušet, což neni moc milý no...ale jinak je zajímavý, jak se dá podle odpadků zjistit co ten člověk dělal :D fakt dobrý ;-)
Až budete chtít něco o ňákym člověku zjistit nebo ho líp poznat tak radim mu prohrabat koš!! :D
Po prvnim dnu mě to docela baví a dneska se tam i těšim, ale to asi nebude pocit navždy!

Tak s chutí do toho a půl je hotovo ;-)

Přízrak zvaný kočka

Ačkoliv se to může zdát divný a divný to taky je přesto je to realita…
Máme doma kočku! :-D Ale taky dědu, kterej kočky( a všechny ostatní zvířata) přímo nenávidí, jak jednou řekl, když jsme se asi před rokem nevinně zmínili o existenci kočky v tomto baráku, „Jestli sem přitáhnete ňákou kočku, tak vám ji utopim, ani se o to nepokoušejte.“
A přesto kočka, která se jmenuje Maggie :o), i děda stále žijí, už dokonce celých 5 dní! Maggie se u nás ocitla docela náhodou, máme totiž sousedku, která je trochu střelená a má u sebe asi 16 koček (a 2 psy), lidi jí mají všeobecně v podvědomí a proto se u nich před vrátky sem tam ocitne pohozené kotě a ona si je z lásky a soucitu nechá :-D, ale protože se teď už objevila další 2, bylo to už asi i na ní trochu moc! To jedno asi dvoutýdenní vykrmila stříkačkou a nechala si ho a Maggie, která byla větší skončila u nás!
Moje máma si totiž celej život přeje mít kočku, ale měla na ně alergii a tak si o tom mohla nechat jen zdát, ale sen se stal skutečností, alergie přestala a Magiie u nás žije.

Já která nemá zvířata všeobecně v lásce a spíš se jich bojí má přímo jedno zvíře v baráku :-D…ale třeba se právě díky ní zbavim svýho bloku :o) (Dneska jsem si jí už 4 chovala ;-)
Tak kočkám „Zdar“ „NAZDAR“

Autentická fotka Maggie (foceno před 10 min.)

Území národního parku nebo-li Krkonošské polesí

Tak tady jsem strávila oslnivých :-D pět dnů mých prázdnin, nejen že byla kosa jak na sibiři (jak by řekl Juliin děda :-D), ale hlavně zde převládala velice milá atmosféra sesterské a bratrské lásky mezi mnou a mými dvěma sourozenci, ten zbytek se dal přežít :-D

Pochopila jsem zde z části proč rodiče více dětí už nekomentují a nepouštějí se do řešení každé blbosti a prohřešku svých potomků, dělají to evidentně proto, že by se za chvíli zbláznili....Dalo by se říct, že to týhle doby sem brala jejich sekýrování mnou jako docela slušný vyprošťování z nudy :-D ale teď už mě to trochu přestává bavit, ale tak snad se za čas zase vzchopim a budu pokračovat v mym udělu starší sestry, který je dělání jim ze života peklistán....Uznávám, že ty malý sou někdy i roztomilý, ale to se za čas stejně hned zvrhne v následnou provokaci a buzerovaní 24hod denně :-) proto vy, co máte 2 a méňe sourozenců(ale i ty dva někdy stačej :-!) plesejte a radujte se!!

A ještě něco málo k pobytu...

...jak sem psala byla tam kosa a to až 8stupňů nad nulou, jak jinak nez ve dne, a to ze sem si balila hlavne do horského leta se projevilo na mém velmi častém zapalování kamen a sezení u nich....a když už sem vyšla ven, tak na mě zaútočili mustangové :-D jako fakt sem se docela "bála"...
....šli sme takhle s bráchou, po už asi 13km procházce, zpátky domu kolem ohrady na koně, dem, dobry a najedou se z docela dálky ozve mustangovo zařechtání, dost mohutý:-D no tak to mě už leehce vyděsilo (znáte mě) a tak pokračujem a mé uši najednou slyší blížící se dusot nejednoho mustanga (ale dvou):-D, kterým evidentně naše přítomnost nebyla nejmilejší a vypadalo to, že tu ohradu chtěj přeskočit:-D tak sme zdrhli do lesa a oddychli si, ale mustangové se asi nudili a tak a ještě kousek za nama běželi a pak až do jejich dohledu nas čekovali...nevypádá to až tak divoce, ale to pochopíte teprv až za váma ten mustang bude klusat:-D




Toť asi vše z mých, těch "větších", zážitků z krkonošského polesí....
(Btw.sem fakt ráda, že už můžu být zase mezi lidmi a v civilizaci)

Kutná hora- Stříbření

Je to už to něco málo dní přes měsíc, co jsme se jako ročník a pár našich kamarádů (z toho ne všichni se mohou přímo kamarády nazývat :-D--> O..o ) vydali podniknout, již třetí v řadě, "výlet" do Kutné hory na oslavy Stříbření...Ze začátku to bylo docela divný, protože jsme kvůli dešti nevěděli, kde budeme přespávat a proto jsem se "museli" rozdělit na 3 skupiny

-jedna co spala v kempu, za který musela platit, měla víc šíš, ale míň tabáku a uhlíků a skladala se víceméňe z lidí mimo ročník

- a ta druhá, dovoluju si říct, více pohodová :-) co spala na pozemku školy ve stanech, měli kytaru a zpěváka, míň šíš, ale víc tabáku a uhlíků :-D a povětšinou dobrou náladu, kterou si nosila všude se sebou

-a třetí, která neměla na vybranou kůli rodičům, ti museli spát přímo ve škole, musli se vrátit v určitý čas, ale přes den byli samozřejmě s námi...

Tohle rozdělení zůstalo vlastně až do konce, skupina v kempu se separovala a zpátky odjela také sama, naše "druhá(třetí) skupina" se měla suprově, zaplatili jsme si vstup do areálu a užívali si pocitu svobody a vzdálených kilometrů od rodiny, semtam šíšali a pili- toto téma(netýká se šíšání samozřejmě) je myslim dost chmurný a to díky pičusovi fernetovi, kterej taky pár lidem zkazil nejen klidné podívání se na sobotní ohňstroj! Neděle byla dost těkavá, protože jsem se báli příchodu různých lidí, kteří by se nás třeba chtěli na něco zeptat...Pak už ale nastal čas přemístění se do nádražní budovy, zakoupení lístků a následného nastoupení do vlaku!

Ještě ten večer byl koncert Tensingu Praha v Divadle na Zábradlí, kam se na nás přišlo dost lidí podívat a po koncertě jsem si šli ještě šíšnout na kampu!

Byli to fakt nezapomenutlný další tři dny se všema tadytěma lidma, který mám ráda, každýho jinak!

26.7.2007

Dvacátého šestého července má svátek svatá Anna, takže i já!
Přide mi jako úplná náhoda, že zrovna v ten den měli premiéru Simpsnovi ve filmu, což bylo jasné ukazovátko proto na ně jít....sebralo se nas 7, sice s malým zpožděním, ale sál jakoby čekal jenom na nás :-D vteřinu po tom co jsem si, konečně celý udýchání z hledání sálu, sedli, film začal....bylo dost reklam, ale nakoec se přece jen dostalo na samotné simpsňáky!!Byli super:-D fakt jsem se tam smála a při vzpomínce na ňaké scény se pousměji i teď, např. když Homer bičuje "svý" aliašský psy:-D.....vřele doporučuji si na ně zajít nebo při nejmenším si na yellow family počkat na dývku!!

!Tak vzůůru do kino sálůů!!!

Někdy se začít musí...

Hodně dlouho sem se rozhodovala jestli si blog udelam nebo ne a nakonec teda jo :-D aspon se budu vic snazit psat bez chyb, coz my okoli oceni vic nez dost....i kdyz vim, ze to tu nebude zit, jako treba na potterovi-relikvie smrti, tak doufam, ze sem cas od casu nekdo zajde a treba nechat i vzkaz:-)