Dva zamilovaní kráčeli přes most, pod nimž se s hukotem valily vlny řeky.
" Mám tě rád," řekl " Dokážu ti to, čím jen budeš chtít. Poruč, abych skočil z tohoto mostu a skočím."
Odpovedela: "O ne, to nikdy nebudu po tobě chtít: bojím se."
" Čeho?"
" Bojím se, že bys to opravdu udělal."
Uplynuly dva roky. Ti dva přecházeli opět pres týž most.
Řekl ji: "Pamatuješ se ješte, že jsme před dvěma lety šli přes tento most? Vzpomínaš si, o čem jsme mluvili?"
" Vzpomínam," odpověděla." Avšak ani dnes to nebudu po tobě chtít: bojím se."
" Čeho?"
" Bojím se, že bys to neudělal."
5 komentářů:
kraaasnyy:)))
máňa
ty jo, ano, to je fakt pekny, ale vis co sem ti rikala o prazdninach ne?? pred cestou k vam...:D;)
mana: jj, nadherny:-)
anonym: ted uz si nak moc nepamatuju kdo u me spal?? Domca?? no a ani si moc nepamatuju cos mi rikala jestli to bylo na ceste od Amy :-D
je to moc pěkné, bobe...a promiň, že sem Ti sem ňáko dlouho nepsala...ja totiž uplně zapomněla chodit na Tvuj blog :oP promiň, mtr :o***
jo jasny, sorry , domca... no myslim na ceste od amy, ale radsi ti to reknu az se uvidime, nebo na icq, pac tady by si to mohla precist jedna neprava osoba...:)
Okomentovat