Tato nezapomenutelná výprava do báných krajů pyšelských byla naprosto skvělá! Byla podniknuta na základě faktu, že Barunka měla 14.5. narozeniny, takže to nemohlo být jen tak překročeno bez většího povšimnutí...
V pátek sme se šechny postupně sešly u Jůly a rozmýšlely jsme, jak dnesek uspořádáme, nakonec jsme došly závěru- vyjití z baráku(za velkýho deště, takže sme se musely ješte dostatečně zabezpečit proti promoknutí atd.) jít k čongovi koupit par flašek ňákého toho moku do vlaku a pak někam večer na kopec, posléze koupení jízdenek ve vlaku a pak jízda vlakem....
Proběhlo to šechno, jak mělo, když jsme přijely tak jsem obdržely pizzu, pak jsme tam tak zevlily, až jsme si nakonec někdy kolem 22h šly sednout a Barunce popřát k narozkám a místí kopeček, kterej má fakt krásnej výhled a pobyly( ne poblily :-D) jsme na něm i nadcházející den...byl to super večer, myslim, že sme si ho fakt šechny užily....
Druhy den ráno jsme vstaly v 7.50( v 7.00 nám Bára oznámila, že je sedm hodin :-D) a s heslem na rtech "ranní ptáče dál doskáče" (musela jsem si ho opakovat to ráno ještě víckrát, ale došla jsem závěru, že na tom něco bude...) jsme směle vykročily na lepšími zítřky....v kostce (více budou dokumentovat a popisovat fota) - udělání dortu, snědení oběda v hektickém prostředí, přenesení se nad různorodými náladami náš všech, jití naproti klukum s tajně uzmutými dvěma lžičkami navíc, posezení na kopečku s amelií(pri neznalce legendární šíša),¨odchod do domu si zbalit, vyrazit s klukama tajně nabranýma na srazu směr nádraží, vydržení 5min protestního ticha kluků, že se nám nechtělo do místího pajzlu, cesta na vlak, cesta na vlak, čekání na vlak bez piva, ale s vědomím, že nám je prostě jenom 16, loučení, příjezd vlaku, loučení, cesta vlakem bez Báry, hrání slovní hry, vystoupen z vlaku, únavné loučení, únavná cesta domu dalšim vlakem....
V pátek sme se šechny postupně sešly u Jůly a rozmýšlely jsme, jak dnesek uspořádáme, nakonec jsme došly závěru- vyjití z baráku(za velkýho deště, takže sme se musely ješte dostatečně zabezpečit proti promoknutí atd.) jít k čongovi koupit par flašek ňákého toho moku do vlaku a pak někam večer na kopec, posléze koupení jízdenek ve vlaku a pak jízda vlakem....
Proběhlo to šechno, jak mělo, když jsme přijely tak jsem obdržely pizzu, pak jsme tam tak zevlily, až jsme si nakonec někdy kolem 22h šly sednout a Barunce popřát k narozkám a místí kopeček, kterej má fakt krásnej výhled a pobyly( ne poblily :-D) jsme na něm i nadcházející den...byl to super večer, myslim, že sme si ho fakt šechny užily....
Druhy den ráno jsme vstaly v 7.50( v 7.00 nám Bára oznámila, že je sedm hodin :-D) a s heslem na rtech "ranní ptáče dál doskáče" (musela jsem si ho opakovat to ráno ještě víckrát, ale došla jsem závěru, že na tom něco bude...) jsme směle vykročily na lepšími zítřky....v kostce (více budou dokumentovat a popisovat fota) - udělání dortu, snědení oběda v hektickém prostředí, přenesení se nad různorodými náladami náš všech, jití naproti klukum s tajně uzmutými dvěma lžičkami navíc, posezení na kopečku s amelií(pri neznalce legendární šíša),¨odchod do domu si zbalit, vyrazit s klukama tajně nabranýma na srazu směr nádraží, vydržení 5min protestního ticha kluků, že se nám nechtělo do místího pajzlu, cesta na vlak, cesta na vlak, čekání na vlak bez piva, ale s vědomím, že nám je prostě jenom 16, loučení, příjezd vlaku, loučení, cesta vlakem bez Báry, hrání slovní hry, vystoupen z vlaku, únavné loučení, únavná cesta domu dalšim vlakem....
